Montrealská úmluva

 

 

Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě

z 28 Květen 1999 r. (Dz.U. 2007 Ne. 37, Položka. 235)

Jménem Polské republiky

PRESIDENT REPUBLIKY POLSKÉ

veřejně oznámí:

Na 28 Květen 1999 r. bylo provedeno na Montrealské úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, Následující:

Překlad

ÚMLUVA

o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě

Státy, které jsou smluvními stranami této úmluvy,

UZNÁVAJÍCE význam Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12 Říjen 1929 r., dále jen “Varšavská úmluva”, a další související dokumenty o harmonizaci mezinárodního práva soukromého,

Uznávajíce potřebu modernizovat a konsolidovat Varšavskou úmluvu a související dokumenty,

UZNÁVAJÍCE význam zajištění ochrany zájmů spotřebitelů v mezinárodní letecké dopravě a nutnost zajištění spravedlivých úlevu na náhradu škody,

POTVRZUJÍCE úkol pro řádný rozvoj mezinárodní letecké dopravy a nerušený přepravě cestujících, zavazadla a náklad v souladu se zásadami a cíli Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7 Prosinec 1944 r.,

Jsouce přesvědčeny,, uvádí, že společný postup k další harmonizaci a kodifikaci některých pravidel pro mezinárodní leteckou dopravu formou nové úmluvy je nejvhodnějším prostředkem pro dosažení spravedlivého vyvážení zájmů,

souhlasila, Následující:

 

Kapitola I. Obecná ustanovení

 

Článek 1.

 

Rozsah

1. Tato úmluva se vztahuje na veškerou mezinárodní přepravu osob, zavazadel nebo nákladu za úplatu letadly. Vztahuje se také na bezplatnou přepravu letadlem provedl podnik letecké dopravy.

2. Pro “mezinárodní doprava” Pro účely této úmluvy se rozumí každé přeprava, , ve kterém, v souladu s dohodou stran, místo odjezdu a místo určení, bez ohledu na, zda to bylo přerušení přepravy nebo letadlem, nebo ne, jsou umístěny buď na území dvou smluvních stran, nebo na území jednoho státu pouze, Pokud smlouva stanoví půdy na území jiného státu, i třetí stranu. Přeprava bez takového přistání mezi dvěma místy na území jedné země se nepovažuje za mezinárodní přeprava pro účely této úmluvy.

3. Doprava, která má být provedena dvěma nebo více po sobě následujících dopravců, považuje při uplatňování úmluvy za jediný úkon, pokud byl považován strany za jediný úkon, bez ohledu na, zda se na tom dohodly v podobě jediná smlouva nebo několik smluv, a neztrácí mezinárodní povahu, a tak, jedné smlouvy nebo řady smluv se uskutečnila výhradně na území téhož státu.

4. Tato úmluva se rovněž vztahuje se k přepravě uvedené v kapitole V., S výhradou ustanovení v ní obsažená.

Článek 2.

Doprava uskutečněná státem a doprava poštovních zásilek

1. Tato úmluva se vztahuje na dopravu provozovanou státem nebo zákonně zřízenými státními, splňuje podmínky stanovené v čl. 1.

2. Při přepravě poštovních zásilek dopravce odpovídá pouze na poštovní správy v souladu s pravidly platnými ve vztazích mezi dopravci a poštovními správami.

3. Ustanovení této úmluvy, s výjimkou ustanovení odstavce 2 tento článek, se nevztahuje na přepravu poštovních zásilek.

Kapitola II. Dokumenty a povinnosti vztahující se k přepravě cestujících, zavazadel a nákladu

Článek 3.

Cestující a zavazadla

1. V přeprava cestujících musí být individuální nebo kolektivní přepravní doklad obsahující:

a) označení místa odeslání a místa určení,

b) Pokud místo odletu a místo určení na území smluvních stran, a jeden nebo více dohodnutých míst zastávky je na území jiného členského státu, označení alespoň jednoho místa zastávky.

2. Místo vystavení dokladu, uvedené v odstavci 1, Můžete použít jiné prostředky na zabezpečení informací uvedených v tomto odstavci. Pokud takový jiný způsob, jak se dopravce nabídnout vydat cestujícímu písemné prohlášení o takto zaznamenaných informacích.

3. Dopravce odevzdá k identifikaci cestujících kupónové pro každý kus zapsaného zavazadla.

4. Cestující musí být písemné oznámení, že, že když se tato úmluva vztahuje, to ovládá a může omezit odpovědnost dopravce v případě smrti, ublížení na zdraví a nebo k ničení, ztráta nebo poškození zavazadel a za zpoždění.

5. Nedodržení ustanovení předchozích odstavců nejsou dotčeny ani existence, nebo platnost přepravní smlouvy, , který však bude předmětem této úmluvy, včetně těch týkajících se omezení odpovědnosti.

Článek 4.

Zboží

1. Při přepravě zboží, musí být vydán letecký nákladní list.

2. Místo toho, aby vystavení nákladního listu, můžete použít jiné prostředky k zajištění informací o zamýšlené dopravy. Pokud takový jiný způsob, je dopravce povinen, pokud o to požádá odesílatele, doručit odesílateli potvrzení o nákladu umožňující identifikaci zásilky a přístup k informacím zajištěné těmito jinými prostředky.

Článek 5.

Obsah leteckého nákladního listu a potvrzení o nákladu

Letecký nákladní list nebo potvrzení o nákladu obsahuje:

a) označení místa odeslání a místa určení,

b) pokud je místo odletu a místo určení na území jedné smluvní strany, a jeden nebo více dohodnutých míst zastávky je na území jiného členského státu, označení alespoň jednoho místa zastávky, a

c) označit hmotnost zásilky.

 

Článek 6.

Dokument týkající se typu komodity

Odesílatel může být povinen vystavit doklad o povaze výrobku, pokud je to nezbytné pro splnění celních formalit, policie a jiných státních orgánů požadované. Toto ustanovení pro dopravce není povinnost vyplývající, závazek nebo závazek.

 

Článek 7.

Popis leteckého nákladního listu

1. Letecký nákladní list musí být odesílatel ve třech původních.

2. První část musí být označena “pro dopravce”; podepsán odesílatel. Druhá část se označí “příjemce”; podepsána odesílatelem a dopravcem. Třetí kopie podepsané dopravcem a předá ji odesílatel po zboží.

3. Podpis přepravce, stejně jako odesílatel, mohou být vytištěny nebo vyznačeny razítkem.

4. Pokud na žádost odesílatele, dopravce se letecký nákladní list, Dopravce se považuje za, dokud důkazy o opaku, k jednání jménem odesílatele.

Článek 8.

Dokumenty týkající se více než jednoho kusu

Je-li více než jedno balení:

a) Dopravce má právo požadovat, aby odesílatel, aby vyhotovil samostatné letecké nákladní listy,

b) odesílatel má právo požadovat od dopravce, aby mu vydal samostatná potvrzení o nákladu,, Pokud jste použili jiné postupy stanovené v odstavci 2 Článek 4.

Článek 9.

Nesplnění požadavků na dokumenty

Nedodržení ustanovení článků 4 dělat 8 neovlivní ani existenci, nebo platnost přepravní smlouvy, , který však bude předmětem této úmluvy, včetně těch týkajících se omezení odpovědnosti.

Článek 10.

Odpovědnost za informace obsažené v dokumentech

1. Odesílatel odpovídá za správnost a prohlášení vztahující se na zboží, posted by jím nebo jeho jménem v leteckém nákladním listu nebo uvedeno jím nebo jeho jménem, ​​aby dopravce vstoupit na potvrzení o nákladu nebo v případě informací, uloženém jiným způsobů uvedených v odstavci 2 Článek 4. Tato ustanovení se rovněž použijí v případě, osoba jednající jménem odesílatele zároveň obchodním zástupcem dopravce.

2. Odesílatel odpovídá za jakoukoli škodu, kterou dopravce nebo jiné osoby, , na které dopravce odpovídá, z důvodu nesrovnalostí, nepřesné nebo neúplné údaje a prohlášení vývozce nebo jeho jménem.

3. S výhradou ustanovení odstavců 1 já 2 Tento článek je dopravce odpovědný za škodu vzniklou odesílatele nebo jakoukoli jinou osobou, komu odpovědnost odesílatele, z důvodu nesrovnalostí, nepřesnosti nebo neúplnosti údajů a prohlášení vložených dopravcem nebo jeho jménem v potvrzení o nákladu nebo v záznamu uloženém jiným metodám, uvedené v odstavci 2 Článek 4.

Článek 11.

Důkazní hodnota dokumentů

1. Letecký nákladní list nebo potvrzení o nákladu je, , dokud není prokázán opak, důkaz o smlouvě, a příjem zboží, je uvedeno v podmínkách přepravy.

2. Letecký nákladní list nebo pověření k převzetí zboží o hmotnosti, rozměry a balení zboží a počet kusů je, , dokud není prokázán opak, doklad o skutečnosti uvedené; údaje o množství, objem a stav zboží důkazem proti dopravci, s výjimkou, takže, pokud je jejich kontrola skrze něho učiněn jest v přítomnosti odesílatele a našel v leteckém nákladním listu nebo potvrzení o nákladu, nebo se týkají stavu nákladu.

Článek 12.

Právo k dispozici více než

1. Odesílatel má právo, předpokladu, že budou plnit všechny své závazky vyplývající ze smlouvy o přepravě, nakládat se zbožím, nebo odejmutí ho na letišti odletu nebo určení, nebo zastavením při mezipřistání, nebo mají být dodány na místo určení nebo místo přistání, aby jiné osobě než původně určenému příjemci zásilky, nebo náročné jeho návrat na letiště odletu. Odesílatel nemůže uplatnit toto právo takovým způsobem, aby poškodil dopravce nebo jiné odesílatele a musí uhradit veškeré náklady vyplývající z výkonu tohoto práva.

2. Pokud provedení odesílatele není, Dopravce musí neprodleně informovat odesílatele.

3. Pokud dopravce splní pokyny odesílatele, aniž si vyžádal předložení leteckého nákladního listu nebo potvrzení o nákladu potvrzení, , která byla doručena zpět odesílateli, dopravce odpovídá, s výhradou použití odesílateli, za škodu, které tak mohou vzniknout, , který je zákonně získala leteckého nákladního listu nebo potvrzení o nákladu.

4. Právo zaniká v okamžiku odesílatele, že na příjemce v souladu s článkem 13. Pokud však příjemce odmítne přijmout dopravovaný náklad nebo pokud není možné s ním komunikovat, odesílatel znovu přebírá právo na odstranění.

Článek 13.

Propuštění zboží

1. S výjimkou, pokud odesílatel udělat, aby se mu na pravé straně článku 12, Příjemce má právo, po příchodu zboží do místa určení, žádat od dopravce, aby mu zboží na zaplacení dlužných částek a splňují podmínky přepravy.

2. Pokud není dohodnuto jinak, Dopravce je povinen oznámit příjemce při doručení zboží.

3. Je-li ztráta zboží byla poskytnuta dopravcem, nebo-li zboží nedorazilo po sedmi dnech, který byl naplánován, aby se dospělo, Příjemce může prosadit vůči dopravci žádná práva vyplývající z přepravní smlouvy.

Článek 14.

Výkon odesílatele a příjemce

Odesílatel a přijímač, každý ve svém vlastním jménem, mohou uplatňovat žádná práva, která jim v článcích 12 já 13 bez ohledu na, nebo jednat ve vlastním zájmu, nebo v zájmu jiné osoby, pokud jsou v souladu se svými závazky podle smlouvy o přepravě.

Článek 15.

Vztah mezi odesílatelem a příjemcem a mezi třetími stranami

1. Články 12, 13 já 14 v žádném případě neovlivní ani vztahy mezi vysílačem a přijímačem, nebo vzájemné vztahy třetích osob, jejichž práva jsou odvozena od odesílatele, nebo příjemce.

2. Veškeré podmínky se odchylují od ustanovení článků 12, 13 já 14 by měly být zaznamenány v leteckém nákladním listu nebo potvrzení o nákladu.

Článek 16.

Celní formality, policie a jiné orgány veřejné správy

1. Odesílatel musí poskytnout tyto informace a dokumenty, , které jsou nezbytné před produkt příjemce k dokončení celních formalit, policie a jiných státních orgánů. Odesílatel odpovídá dopravci za škodu, které by mohly vzniknout z nedostatku, nedostatečných nebo chybných informací nebo dokladů, pokud škoda byla způsobena zaviněním dopravce nebo osoba jednající za něj.

2. Dopravce není povinen zkoumat, zda tyto informace a dokumenty jsou správné, nebo stačí.

Kapitola III. Odpovědnosti dopravce a rozsah náhrady škody

Článek 17.

Smrt, ublížení na zdraví a poškození cestujících a zavazadel

1. Dopravce odpovídá za škodu v případě smrti nebo ublížení na zdraví nebo cestující, Kdyby jen akce, , který způsobil smrt, ublížení na zdraví nebo zdraví, nastala na palubě letadla nebo v činnosti při nastupování či vystupování.

2. Dopravce odpovídá za škodu v případě zničení, ke ztrátě nebo poškození zavazadel, Kdyby jen akce, , která způsobila zničení, ztráta nebo poškození, nastala na palubě letadla nebo během, cestovní zavazadla byla pod péči dopravce. Však dopravce neodpovídá, zda a do, zranění v důsledku skryté, vlastnost nebo vada na zavazadla. V případě nezapsaného zavazadla, včetně osobních věcí, Dopravce odpovídá, v případě, že škoda byla jeho chyba, nebo je chyba lidí, kteří pracují pro něj.

3. Pokud ztrátě cestovního zavazadla byla poskytnuta dopravcem nebo registrovaného zavazadla nebylo doručeno na konci jednadvaceti dnů ode dne, která by měla přijít, Cestující může uplatnit svá práva podle smlouvy o přepravě.

4. Pro účely této úmluvy výraz “zavazadla” je, pokud není uvedeno jinak, jak zapsaná zavazadla, stejně jako cestovní zavazadla.

Článek 18.

Škodu na přepravovaném zboží

1. Dopravce odpovídá za škodu v případě zničení, ztráty nebo poškození zboží, Kdyby jen akce, , které způsobily tuto škodu, došlo během letecké přepravy.

2. Však dopravce neodpovídá, zda a do, , ve kterém dokazuje,, že tato destrukce, škoda byla způsobena jedním nebo více z následujících:

a) Povaha, Kvalita nebo závada svých vlastních výrobků,

b) vadný obal nákladu provádí jiná osoba než dopravce nebo osoba jednající za něj,

c) akty války nebo ozbrojeného konfliktu,

d) fungování orgánů veřejné moci týkající se dovozu, vývoz nebo tranzit zboží.

3. Letecká doprava ve smyslu odstavce 1 Tento článek se vztahuje na období, pokud výrobek je v nosiče náboje.

4. Doba přepravy nezahrnuje pozemní dopravu, moři a po vnitrozemských vodních cestách, provádí mimo letiště. Pokud však taková přeprava se provádí při vyplňování smlouvy o letecké dopravě načíst, dodávky nebo manipulaci, existuje předpoklad, předložením důkazu o opaku, že případné škody důsledkem události, který se konal v průběhu letecké přepravy. Pokud dopravce bez souhlasu odesílatele nahradí všechny nebo část přepravy, které se podle dohody mezi stranami, že letecká přeprava, přeprava jiným druhem dopravy, taková přeprava jiným způsobem dopravy, se považuje za uskutečněné při letecké přepravě.

Článek 19.

Zpoždění

Dopravce odpovídá za škody způsobené zpožděním při přepravě cestujících, zavazadla nebo náklad. Však dopravce neodpovídá za škody způsobené zpožděním, kdyby byla prokázána, že on a osoby jednající za něj, že přijala opatření, co by se očekávalo, aby se zabránilo poškození, nebo to, že přijetí těchto opatření bylo nemožné pro ně.

Článek 20.

Zproštění obvinění

Pokud dopravce prokáže,, , že škoda byla způsobena nebo k ní přispěla nedbalost nebo protiprávní čin nebo opomenutí osoby nebo osob, žádající náhradu, , od níž odvozuje svá práva, Dopravce je zproštěn odpovědnosti této osobě zcela nebo zčásti na, Rozsah, ve kterém nedbalost, chybné jednání nebo opomenutí způsobilo škodu nebo k ní. Pokud je v důsledku smrti, tělesné nebo zdraví cestujícího tvrdil osoby jiné než osobní, dopravce rovněž osvobozeny od odpovědnosti zcela nebo zčásti v, v tom, co dokázal, , že škoda byla způsobena nebo k ní přispěla nedbalost nebo chybným jednáním nebo opomenutím dotyčný cestující. Tento článek se vztahuje na všechna ustanovení Úmluvy o odpovědnosti, včetně bodu 1 Článek 21.

Článek 21.

Odškodnění za smrt, ublížení na zdraví nebo cestující

1. Dopravce se nemůže vyloučit nebo omezit svou odpovědnost za škody vzniklé podle odstavce 1 Článek 17, a nepřesahující 100 000 Zvláštní práva čerpání pro každého cestujícího.

2. Pokud jde o, rozsah poškození, jak je stanoveno v odstavci 1 Článek 17 převážit 100 000 Zvláštní práva čerpání pro každého cestujícího, Dopravce neodpovídá, pokud prokáže,, že:

a) taková škoda nebyla způsobena nedbalostí nebo úmyslného jednání nebo opomenutí dopravce nebo provozují, nebo

b) že vznikly pouze v důsledku nedbalosti nebo jiného chybného jednání nebo opomenutí třetí osoby.

Článek 22.

Omezení odpovědnosti za zpoždění, zavazadel a nákladu

1. V případě škody způsobené zpožděním při přepravě cestujících, uvedené v článku 19, odpovědnosti dopravce za každého cestujícího je omezena na 4 150 Zvláštní práva čerpání.

2. Při přepravě zavazadel je odpovědnost dopravce v případě zničení, ztráta, poškození nebo zpoždění omezena na 1 000 Zvláštní práva čerpání pro každého cestujícího, s výjimkou případu, Cestující v době darování registrovaného zavazadla dopravci, zvláštní prohlášení o zájmu na dodání do místa určení a zaplatil dodatečné poplatky, v případě potřeby. V tomto případě je dopravce povinen vyplatit částku nepřesahující výši deklarované, pokud není doloženo, která je větší než je skutečný zájem cestujícího na dodání.

3. V přepravě zboží odpovědnosti dopravce v případě zničení, zmizení, poškození nebo zpoždění omezena na částku 17 Zvláštních práv čerpání za kilogram, s výjimkou případu, odesílatele v okamžiku darování zboží dopravci, zvláštní prohlášení o zájmu na dodání a zaplatit další poplatek, v případě potřeby. V tomto případě bude dopravce povinen vyplatit částku nepřesahující výši deklarované, pokud není doloženo, která je větší než skutečný zájem odesílatele na dodání zboží.,

4. V případě zničení, zmizení, poškození nebo zpoždění dodávky zboží nebo jeho část objektu, jako základ pro stanovení výše omezení odpovědnosti dopravce přijímá pouze celkovou hmotnost obalu nebo obalů, Pokud jsou škody obavy. Pokud však zničení, ztráta, poškození nebo zpoždění dodávky zboží nebo část objektu má vliv na hodnotu ostatních kusů uvedených ve stejném leteckém nákladním listu nebo osvědčení o původu zboží nebo – Pokud se nepodaří – Stejný záznam konzervované různými cestami podle odstavce 2 Článek 4, Celková hmotnost těchto balíků jsou také vzaty v úvahu při stanovení hranice odpovědnosti.

5. Ustanovení odstavců 1 já 2 Tento článek se nevztahuje, Pokud by se prokázalo,, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím dopravce nebo osoba jednající za něj, dělal s úmyslem způsobit škodu nebo z nedbalosti s vědomím, že škoda pravděpodobně nastane, zatímco v případě jednání nebo opomenutí osoby jednající za dopravce musí být prokázána, jednal v rámci svých funkcí.

6. Omezení stanovené v článku 21 av tomto článku nebrání zadání dalšího soudu, základě jeho vlastního práva, soudní náklady a další náklady na soudní spory, které vzniknou žalobce, včetně úroků. Toto ustanovení se nevztahuje na, Pokud výše náhrady škody, kromě soudních výloh a další náklady procesu, přesáhnout částku, že dopravce nabídl písemně žalobci do šesti měsíců ode dne konání akce, způsobuje škody, a to před soudem, je-li to později.

Článek 23.

Přepočet měnových jednotek

1. Částky uvedené v této úmluvě jako zvláštních práv čerpání naleznete ve zvláštních právech čerpání podle definice Mezinárodního měnového fondu. Přepočet těchto částek na národní měny v případech, u soudu, musí být vykládán v souladu s hodnotou na měnových jednotek zvláštních práv čerpání v den rozsudku. Hodnoty vnitrostátní měnové jednotky na státu, který je členem Mezinárodního měnového fondu zvláštních práv čerpání se vypočte metodou přepočtu měnu používanou Mezinárodním měnovým fondem pro jeho operace a transakce v den rozsudku. Hodnota národní měnové jednotky na třetí smluvních států Mezinárodního měnového fondu zvláštních práv čerpání se vypočte způsobem uvedeným státem.

2. Nicméně smluvní strany nejsou členy Mezinárodního měnového fondu, které zákon neumožňuje použití ustanovení odstavce 1, může v době ratifikace nebo přístupu nebo kdykoli později prohlásit,, že v případech, u soudu na svém území omezit odpovědnost dopravce stanovené v čl. 21 ve výši 1 500 000 měnových jednotek na cestujícího; 62 500 měnových jednotek na cestujícího s ohledem na odstavce 1 Článek 22; 15 000 měnových jednotek na cestujícího s ohledem na odstavce 2 Článek 22; a 250 měnových jednotek na kilogram v případě uvedeném v odstavci 3 Článek 22. Tato měnová jednotka odpovídá šedesáti pěti a půl miligramu zlata pokusů devět set. Přepočet těchto částek na národní měnové jednotky se v souladu s právem státu.

3. Výpočet uvedený v poslední větě odstavce 1 tohoto článku a přepočet uvedených v odstavci 2 Tento článek je provedeno takovým způsobem,, vyjádřit v peněžních jednotkách v zemi pokud možno stejnou reálnou hodnotu částky uvedené v článcích 21 já 22, by vyplývala z použití prvních tří vět odstavce 1 tento článek. Vaše ruka při uložení své ratifikační listiny, přijetí, schválení této Úmluvy nebo přístupu k ní oznámí depozitáři výpočtu podle odstavce 1 Tento článek nebo výsledek přepočtu podle odstavce 2 Stejný článek, v případě, a změny v této oblasti, brzy uskuteční.

Článek 24.

Přezkum mezí

1. S výhradou ustanovení článku 25 Tato úmluva a s výhradou odstavce 2 níže, omezení škody uvedených v článcích 21, 22 já 23 jsou posuzovány depozitáře pět let, První přezkum se uskuteční na konci pátého roku po vstupu v platnost této úmluvy, nebo – Úmluva nevstoupila v platnost do pěti let od prvního dne, která byla otevřena k podpisu – během prvního roku od jejího vstupu v platnost, pomocí inflační faktor odpovídající míře inflace od předchozího přezkumu nebo poprvé od data, kdy Úmluva vstoupí v platnost. Základem pro určení míry inflace za účelem určení míry inflace je vážená průměrná hodnota ročního tempa růstu nebo poklesu spotřebitelských cen státech indexy, , jejichž měny jsou zahrnuty do zvláštního práva čerpání, uvedené v odstavci 1 Článek 23.

2. Pokud se při přezkumu, uvedené v předchozím odstavci, ukazuje, míra inflace vyšší než 10 procento, Depozitář oznámí smluvním stranám k revizi omezení odpovědnosti. Každá taková změna musí začít platnosti šest měsíců po oznámení smluvních stran. Pokud do tří měsíců ode dne jeho oznámení smluvních států většinu smluvních stran oznámí její nedostatek souhlasu, revize nezačne mít vliv, a správce věc shromáždění smluvních stran. Vstup v platnost nové úpravy musí být neprodleně uvědomí depozitář smluvním státům.

3. Bez ohledu na odstavec 1 tento článek, Postup uvedený v odstavci 2 Tento článek se použije, pokud v každém okamžiku, uvádí, že třetí strana přeje, a za předpokladu,, , že míra inflace, uvedené v odstavci 1 překročena 30 procent od předchozí revize nebo od vstupu v platnost této úmluvy, kdyby tam byl starší verze. Další přezkumy postup popsaný v bodě 1 Tento článek je prováděn s odstupem pěti let od konce pátého roku následujícího po dni revize provedené podle tohoto odstavce.

Článek 25.

Výhrada mezí odpovědnosti

Dopravce může, že pokud jde o přepravní smlouvy musí být vyšší než omezení odpovědnosti stanovené v této úmluvě nebo nebudou uplatňovat žádná omezení odpovědnosti.

Článek 26.

Neplatnost smluvních ustanovení

Jakékoli smluvní ustanovení, které zbavuje dopravce odpovědnosti nebo stanovit nižší limit než je stanoveno v této úmluvě musí být null a non-právní důsledky, Se však neplatnost takového ustanovení nemůže vyvrátit celou smlouvu, která musí zůstat předmětem ustanovení této úmluvy.

Článek 27.

Svoboda smlouvy

Žádné ustanovení této úmluvy nebrání dopravci odmítnout uzavřít smlouvu, vzdát se obhajoby, povolené podle úmluvy nebo stanovit podmínky, které nejsou v rozporu s ustanoveními této úmluvy.

Článek 28.

Platba záloh

V případě leteckých nehod vedoucích k smrti nebo ublížení na zdraví nebo zdraví cestujících dopravce, vyžaduje-li to vnitrostátním právem, by měly neprodleně poskytnout zálohu na jednotlivce či jednotlivců, nárok na náhradu, k uspokojení okamžitých ekonomických potřeb těchto lidí. Platba takové zálohy nepředstavuje uznání odpovědnosti, Oni mohou také být odečteny z částek zaplacených dopravce za škody.

Článek 29.

Základ pro uplatnění nároků

Při přepravě cestujících, zavazadla a náklad, jakékoli tvrzení, kompenzace jakéhokoli druhu, podle této úmluvy, podle smlouvy, V deliktu, nebo na jiném základě, může dojít pouze za podmínek a omezení odpovědnosti stanovené v Úmluvě, , která nemá vliv na určení osob oprávněných podávat žaloby ani pravomoci jednotlivých. V takových nároků na náhradu škody není trestné, exemplární nebo jakékoliv jiné množství dosaženo ani při opravách skutečnou škodu.

 

Článek 30.

Osoby jednající za dopravce, a celkovou výší pojistných plnění

1. V případě nároků proti osobě, která jedná jako nosič, po zranění, na které se úmluva, taková osoba, pokud prokáže,, že jednal při výkonu svého zaměstnání, může spoléhat na základě podmínek a omezení odpovědnosti, který na základě této úmluvy může dovolávat dopravce.

2. Celková výše náhrady škody, což v tomto případě je možné získat od dopravce, jeho zaměstnanců a jednají, přesáhnout uvedená omezení.

3. S výjimkou v případě nákladní dopravy, Ustanovení odstavců 1 já 2 Tento článek se nevztahuje, je prokázáno,, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím osobou jednající jako nosič, dopustil s úmyslem způsobit škodu nebo z nedbalosti s vědomím, že škoda pravděpodobně nastane.

Článek 31.

Včasné podání stížnosti

1. Přijetí registrovaných zavazadel nebo nákladu bez výhrad osobou oprávněnou přijímat předpoklad, předložením důkazu o opaku, zavazadel a zboží, které byly dodány v dobrém stavu a podle přepravního dokladu nebo záznamu uloženém případů uvedených v odstavci 2 Článek 3 a bod 2 Článek 4.

2. Osoba by měla mít nárok na zápis o škodě nárok nahlášeny dopravci ihned po zjištění, nejpozději však do sedmi dnů ode dne doručení v případě zapsaných zavazadel a čtrnácti dnech ode dne doručení v případě zboží. V případě prodlení stížnosti musí být oznámena nejpozději do jednadvaceti dnů ode dne, , ve kterém se zavazadlo nebo zboží bylo k dispozici osobě.

3. Každá stížnost musí být podána písemně a doručena nebo zaslána na výše uvedených časech.

4. Pokud není námitka vznesena těmito daty, Žádná akce nesmí být proti dopravci, s výjimkou v případě podvodu na jeho straně.

Článek 32.

Smrt odpovědné osoby

V případě úmrtí osoby odpovědné lze uplatnit tvrdí v souladu s ustanoveními této úmluvy, pokud jde o jeho nástupci.

Článek 33.

Jurisdikce

1. Žaloba na náhradu škody musí být věnována, žalobce volba, území každé smluvní strany nebo soud, kde má dopravce nebo hlavní místo podnikání nebo místo, kde má základnu, , kterým byla uzavřena smlouva, nebo soudu místo určení.

2. S ohledem na škody způsobené smrt nebo zranění nebo zdravotní tvrzení, mohou být podány cestujícího k jednomu ze soudů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, nebo na území smluvních stran, , ve kterém cestující při nehodě byl hlavní a trvalý pobyt, a na které nebo ze kterého dopravce zajišťuje leteckou nebo letadel jejich vlastní, nebo na základě obchodní dohody z jiného dopravce letadla, , v němž je dopravce provozuje leteckou přepravu cestujících, z prostor pronajatých nebo vlastněných jím nebo jiným dopravcem, která má obchodní smlouvu.

3. Pro účely odstavce 2:

a) “obchodní dohoda” se rozumí dohoda jiná než zprostředkovatelská smlouva, uzavřená mezi dopravci a jejich společných služeb pro přepravu cestujících,

b) “hlavní nebo trvalý pobyt” rozumí stálé a trvalé místo pobytu cestujícího při nehodě. Občanství není pro cestující v rozhodujícím faktorem.

4. Postup se řídí soud, zahájil řízení.

Článek 34.

Arbitráž

1. S výhradou ustanovení tohoto článku, může smlouva o přepravě zboží, poskytovat ve smlouvě, že jakýkoliv spor týkající se odpovědnosti dopravce podle této úmluvy, se urovná rozhodčím řízením. Toto rozhodnutí musí být písemně.

2. Rozhodčí řízení se týká volby žalobce v jednom z míst spadá do pravomoci soudů uvedených v článku 33.

3. Rozhodce nebo rozhodčí soud použijí ustanovení této úmluvy.

4. Ustanovení odstavců 2 já 3 Tento článek bude považována za součást každé rozhodčí doložky nebo rozhodčí dohody, a veškeré podmínky takové doložky nebo dohody v rozporu s těmito ustanoveními se považují za nulové a non-právní důsledky.

Článek 35.

Omezení akcí

1. Právo na náhradu škody zaniká, Pokud žaloba není podána do dvou let, ode dne příjezdu do místa určení nebo ode dne, kde letadlo přiletět, nebo, , ve kterém byla přeprava zastavena.

2. Způsob počítání této lhůty období se určí soud, zahájil řízení.

Článek 36.

Navazujícími dopravci

1. V případě přepravy, se provádí několik po sobě následujících dopravců, a splňuje požadavky bodu 3 Článek 1, každý dopravce, který přijme cestující, zavazadla nebo náklad, pravidla stanovená v této úmluvě a je považován za jeden z účastníků smlouvy o přepravě, ve které se smlouva vztahuje na přepravu, které se provádí pod jeho kontrolou.

2. V případě takového dopravy může cestující, a každý člověk nárok na náhradu za cestujícího se vztahují k akci pouze vůči dopravci, , který uskutečnil přepravu,, během které k nehodě nebo zpoždění došlo, pokud na základě výslovné dohody, kdy první dopravce převzal odpovědnost za celou přepravu.

3. Co se týče zavazadel nebo nákladu, může cestující nebo odesílatel podat žalobu proti prvnímu dopravci, a cestující a příjemce nárok může podat žalobu proti poslednímu dopravci, a každý z nich může také podat žalobu proti dopravci, , který uskutečnil přepravu,, při které došlo ke zničení došlo, ztráta, poškození nebo zpoždění. Tito dopravci jsou společně a nerozdílně s ohledem na osobní, odesílatel nebo příjemce.

Článek 37.

Využití

Tato úmluva však v žádném případě dotčena otázka, zda osoba odpovědná za škodu v souladu s ustanoveními této úmluvy, právo na náhradu škody vůči jiné osobě.

Kapitola IV. Kombinovaná přeprava

Článek 38.

Kombinovaná přeprava

1. V případě kombinované přepravy, uskutečňuje částečně letadlem, a částečně jinými dopravními prostředky, Ustanovení této úmluvy se použijí, s výhradou odstavce 4 Článek 18, pouze s leteckou dopravou, pokud současně splňuje podmínky stanovené v článku 1.

2. Nic v této Úmluvě nebrání smluvním stranám, V případě kombinované přepravy, Zařazení v dokumentu přepravních podmínek letecké týkající se jiných druhů dopravy, za předpokladu, že ustanovení této úmluvy, pokud jde o přepravu.

Kapitola V. Letecká doprava provozovaná jinou osobou než smluvním dopravcem

Článek 39.

Smluvní dopravce a skutečný dopravce

Ustanovení této kapitoly se použijí v případě, kdy jedna osoba (dále jen “smluvní dopravce”) uzavírá smlouvu o přepravě působnosti této úmluvy s cestujícím, odesílatelem nebo osobou jednající jejich jménem, a další osoba (dále jen “další dopravce”) vykonává všechny nebo část přepravy na základě povolení vydaného smluvní dopravce, ale ne ve vztahu k této části dopravní dopravce podporu cílů této úmluvy. Předpokládá se,, s možností prokázat opak, Existence tohoto orgánu.

Článek 40.

Odpovědnost smluvního a skutečného dopravce

Je-li skutečný dopravce celou nebo část přepravy, , který podle smlouvy, uvedené v článku 39, se řídí touto úmluvou, jak smluvního dopravce, a skutečný dopravce musí být, Pokud tento oddíl jinak, ustanovení této úmluvy – nejprve pro celou přepravu zmiňováno v Dohodě, na druhém místě za dopravu, která provádí.

Článek 41.

Sdílená odpovědnost

1. Činnost skutečného dopravce a osoby jednající za něj při plnění svých povinností se považuje ve vztahu k dopravě, kterou uskutečňuje skutečný dopravce, jako by to byly akce smluvní dopravce.

2. Akce smluvní dopravce a lidem, kteří pro něj při plnění svých povinností se považuje ve vztahu k dopravě, kterou uskutečňuje skutečný dopravce, jako by to byly akce dalšího dopravce. Se však žádné takové jednání nebo opomenutí skutečného dopravce odpovědnosti převyšující částky stanovené v článcích 21, 22, 23 já 24. Žádná zvláštní dohoda, podle kterého smluvní dopravce přebírá závazky, které mu touto úmluvou, nebo výjimky udělené Úmluvy práv a na obranu, nebo zvláštní prohlášení o zájmu na dodání uvedené v článku 22 nebude mít žádný účinek proti skutečnému dopravci, pokud nemá souhlas.

Článek 42.

Řešení Command a výhrady

Všechny příkazy a úkoly řešeny v souladu s touto úmluvou dopravci jsou stejně účinné bez ohledu na, zda jsou zaměřeny na smluvní dopravce, nebo skutečnému dopravci. Nicméně, pokyny uvedené v článku 12 jsou účinné pouze, pokud by byla určena smluvní dopravce.

Článek 43.

Osoby, které jednají jako nosič

V případě přepravy, kterou uskutečňuje skutečný dopravce, jakákoli osoba jednající za něj, pokud prokáže,, že jednal v rámci svých funkcí, může spoléhat na podmínky a omezení podle této úmluvy dopravci, pro práci, pokud se neprokáže,, že jednal způsobem, který vylučuje možnost spoléhat na omezení odpovědnosti podle úmluvy.

Článek 44.

Celková výše náhrady škody

Ve vztahu k dopravě, kterou uskutečňuje skutečný celkové částky odškodnění, , které lze získat od smluvní dopravce, skutečný dopravce a lidé za nimi v oblastech jejich funkcí, nesmí překročit nejvyšší částku, které by mohly být získány v souladu s touto úmluvou nebo smluvního dopravce, nebo dalšího dopravce, Se však žádná z osob uvedených v tomto článku nenese odpovědnost nad rámec limitu pro tuto osobu.

Článek 45.

Cílení na akci

Ve vztahu k dopravě, kterou uskutečňuje skutečný dopravce, může být žaloba na náhradu škody podat, žalobce volba, Proti tomuto dopravci nebo proti smluvním dopravcem, nebo proti některé z těchto dopravců společně nebo odděleně. Je-li akce byla zaměřena pouze proti jednomu z těchto dopravců, Dopravce má právo požádat druhého dopravce k soudu, zahájil řízení, se chování a účinky pojistného plnění se řídí právem soudu.

Článek 46.

Dodatečná soudní příslušnost

Každá žaloba o náhradu škody podle článku 45 musí být provedeno, žalobce volba, území smluvních stran nebo jeden z soudy, který v souladu s článkem 33 Můžete žalovat smluvní dopravce, nebo na soud v místě bydliště nebo hlavní místo podnikání dalšího dopravce.

Článek 47.

Neplatnost smluvních ustanovení

Jakékoli smluvní ustanovení, které vede ke zbavení se odpovědnosti smluvního dopravce nebo skutečného dopravce odpovědnosti podle této kapitoly nebo ke stanovení nižší hranici, než je použita v souladu s tímto oddílem musí být null a non-právní důsledky, Se však neplatnost takového ustanovení nemůže vyvrátit celou smlouvu, která musí zůstat předmětem ustanovení této kapitoly.

Článek 48.

Vzájemné vztahy smluvních a skutečných dopravců

S výhradou článku 45, Nic v této části nejsou dotčena práva a povinnosti mezi stejnými dopravci, včetně práva na odvolání nebo odškodnění pokrytí.

Rozdział VI. Ostatní rezervy

Článek 49.

Absolutní platnosti

Jakékoli ustanovení nebo smlouvy o přepravě uzavřené před poškozením konkrétních smlouvách, které smluvní strany usilují, aby zásady stanovené v této úmluvě nebo stanovení práva, které mají být použity, nebo změnou pravidel o příslušnosti.

Článek 50.

Pojištění

Smluvní státy vyžadují, aby jejich dopravci uzavírat smlouvy o pojištění týkající se odpovědnosti dopravců na které se vztahuje tato úmluva. Smluvní strana, , které provozuje dopravce lety, mohou požadovat, aby dopravce předložit doklad o dostatečné pojištění kryjící odpovědnost podle Úmluvy.

Článek 51.

Uskutečňují za mimořádných okolností,

Ustanovení článků 3 dělat 5, 7 já 8 dokumentace o přepravě nepoužijí v případě přepravy uskutečňuje za výjimečných okolností mimo běžný provoz leteckého dopravce.

Článek 52.

Definice dní

Výraz “dny” používá v této úmluvě odkazuje na kalendářních dnů, a nikoliv pracovní dny.

Rozdział VII. Závěrečná ustanovení

Článek 53.

Podpis, ratifikace a vstup v platnost

1. Tato úmluva je otevřena v Montrealu dne 28 Květen 1999 r. k podpisu státům, které se účastní mezinárodní konference o leteckém právu, konat v Montrealu ve dnech 10 dělat 28 Květen 1999 r. Po dni 28 Květen 1999 r. Úmluva je otevřena k podpisu všem státům v sídle Mezinárodní organizace pro civilní letectví v Montrealu, až do jejího vstupu v platnost v souladu s odstavcem 6 tento článek.

2. Podobně se úmluva bude otevřena k podpisu organizací regionální hospodářské integrace. Podle uplatňování této úmluvy “Organizace regionální hospodářské integrace” se rozumí organizace tvořená svrchovanými státy daného regionu, která má pravomoc v určitých záležitostech upravených touto úmluvou, a byla řádně zmocněna k podpisu, ratifikovat, přijetí, schválení této Úmluvy nebo k němu přistoupily. S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 Článek 1, konkrétní body B) odstavec 1 Článek 3, konkrétní body B) Článek 5, Články 23, 33 já 46 a B.) Článek 57, veškeré rezervy na “Státy, smluvní strany” nebo “Státy, smluvní strany” Tato úmluva se vztahuje i na organizace regionální hospodářské integrace. V souladu s článkem 24 ustanovení týkající se “Většina smluvních stran” já “jedna třetina smluvních států” se nevztahuje na organizace regionální hospodářské integrace.

3. Tato úmluva podléhá ratifikaci státy a organizacemi regionální hospodářské integrace, Signatář.

4. Každý stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, nepodepsaly tuto úmluvu, může přijmout, schválit nebo k ní přistoupit kdykoli.

5. Dokumenty vztahující se k ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u Mezinárodní organizace pro civilní letectví, , který je jmenován depozitářem.

6. Tato Úmluva vstoupí v platnost šedesátý den po uložení třicáté ratifikační listiny, přijetí, schválení nebo přistoupení, mezi státy, uložily tyto nástroje. Pro účely tohoto odstavce se nezapočítává dokumenty předložené organizacemi regionální hospodářské integrace.

7. Ve vztahu k ostatním zemím a dalších regionálních organizací pro hospodářskou integraci této úmluvy se použije od šedesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny, přijetí, schválení nebo přistoupení.

8. Depozitář neprodleně informuje všechny signatáře a smluvní státy:

a) o každém podpisu této úmluvy ao dni,

b) uložení každé ratifikační listiny, přijetí, schválení nebo přistoupení a jeho datum,

c) datum vstupu v platnost této úmluvy,

d) datum vstupu v platnost nové úpravy mezí odpovědnosti stanovena v souladu s touto úmluvou,

a) Každou výpověď podle článku 54.

Článek 54.

Ukončení

1. Každý smluvní stát může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením depozitáři.

2. Ukončení je účinná po sto osmdesát dnů ode dne, , ve kterém depozitář obdrží oznámení.

Článek 55.

Vztah k jiným Varšavské úmluvy

Tato úmluva má přednost před všemi předpisy platnými na mezinárodní leteckou dopravu:

1) mezi smluvními stranami této úmluvy na základě, jsou také strany:

a) Úmluva o sjednocení některých pravidel mezi předků letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12 Říjen 1929 r. (dále jen Varšavské úmluvy),

b) Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12 Říjen 1929 r., uzavřená v Haagu dne 28 Září 1955 r. (dále jen Haagský protokol),

c) Úmluva, kterou se Varšavskou úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě prováděné jinou osobou než smluvním dopravcem, podepsané v Guadalajaře dne 18 Září 1961 r. (dále jen Úmluva Guadalajara),

d) Protokol, kterým se mění Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě, podepsané ve Varšavě dne 12 Říjen 1929 r., ve znění protokolu podepsaného v Haagu dne 28 Září 1955 r., podepsána v Guatemale na 8 označit 1971 r. (dále jen Memorandum o Guatemale);

a) Žádné další protokoly 1 dělat 3 a Montrealského protokolu č. 4 , kterým se mění Varšavská úmluva ve znění Haagského protokolu nebo Varšavské úmluvy, ve znění Haagského protokolu, a guatemalské, Podepsané v Montrealu dne 25 Září 1975 r. (dále jen Montrealské protokoly), nebo

2) území kterékoli smluvní strany této úmluvy na základě, že země je stranou jednoho nebo více dokumentů, Výše uvedená v bodech a) dělat a).

Článek 56.

Státy s více než jedním systémem práva

1. Pokud máte více než jednu politickou jednotku, ve kterých platí různé právní systémy jsou použitelné ve věcech upravených touto úmluvou, to může v době podpisu, ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení, že se tato úmluva vztahuje na všechny jeho územní jednotky nebo jen na jeden nebo na některé z těchto jednotek, a může kdykoli toto prohlášení měnit podáním jiného prohlášení.

2. Každé takové prohlášení se oznámí depozitáři a musí výslovně uvádět územní jednotky, k němuž se vztahuje.

3. Pokud jde o smluvních stran, , který učinil takové prohlášení:

a) Ustanovení článku 23 na “v národní měně” považují za odkazy na měnu příslušné územní jednotky tohoto státu a

b) Ustanovení článku 28 na “vnitrostátní právní předpisy” se vykládá jako odkaz na právní předpisy dotyčné územní jednotky tohoto státu.

Článek 57.

Dementi

Tam smět být nějaké námitky proti této úmluvě, s výjimkou, že každý smluvní stát může kdykoli prohlásit oznámením zaslaným depozitáři, že tato úmluva se nevztahuje na:

a) Mezinárodní přeprava provádí přímo státem, pro non-komerční stránky v souvislosti s výkonem svých funkcí a povinností suverénního státu,

b) přeprava osob, zboží a zavazadel prováděné pro vojenské orgány v letadlech registrovaných v této smluvní strany nebo pronajatých, jehož kapacita byla vyhrazena v plném rozsahu těmito orgány nebo jejich jménem.

Na důkaz toho níže podepsaní, zplnomocnění, podepsali tuto úmluvu.

Dáno v Montrealu 28 Květen 1990 - 9 v angličtině, Arabština, Číňan, Francouzština, Ruštině a španělštině, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Tato úmluva bude uložena v archivu Mezinárodní organizace pro civilní letectví, a ověřené opisy úmluvy sdělí depozitář všem smluvním stranám úmluvy, stejně jako všechny smluvní státy Varšavské úmluvy, Haagský protokol, Úmluva guadalajarskiej, Guatemalská protokol a Montrealské protokoly.

Po seznámení s uvedenou úmluvou,, jménem Polské republiky vyhlásit, že:

– byla považována za správnou jak celkový, a každý z ustanovení obsažených,

– je přijat, ratifikována a potvrzena,

– mají přednost.

Na důkaz toho tento akt byl, razítkem Polské republiky.

Vzhledem k tomu, ve Varšavě 6 Říjen 2005 r.